Jdi na obsah Jdi na menu

Keltský a germánský Vyškov

image001.jpg

Keltské a po nich germánské kmeny zalidnily ve starověku území dnešního Vyškova ve velmi značné hustotě. V následujícím přehledu se zaměřím jenom na sídlištní celky, které se dodnes podařilo objevit hlavně při různých stavebních pracích. Jde mi tu o nálezy lidmi obývaných oblastí z laténské i římské doby (tzn. zhruba tisíciletí od roku 450 př.n.l. do 450 n.l.), o kterých se dá prokazatelně mluvit jako o osadách. Vedle těchto vesnic se totiž ve Vyškově a jeho okolí našlo také množství starověkých pohřebišť.

                                               image004.jpgimage006.jpg

Z toho co zatím víme se dá říct, že nejobývanějším územím Vyškova za kelto-germánské éry se stalo okolí Marchanického potoka a oblast od Letního pole v Dědicích směrem na Drnovice. Velmi silně a hlavně souvisle z pohledu dějin byla osídlena krajina, ve které se dnes nacházejí továrny firmy Velux a BKR v průmyslové zóně na Sochorově ulici. Tam na tzv. Legerním poli si lidé stavěli domácí i výrobní chatky nepřetržitě od pravěku až po raně středověkou Velkomoravskou říši. Poprvé se to zjistilo v roce 1963, když se tu kopalo v rámci výstavby plynovodu z Brna do Ostravy. Co se týče keltských nálezů, nejúspěšnější byl výzkum z roku 1999, kdy vznikaly první haly firmy BKR. Sídliště z časného laténu tvořily kůlové nadzemní stavby, zásobní jámy a zahloubené chaty. Když se roku 2005 pracovalo na stavbě nové haly Veluxu, odhalili vědci podobné objekty i z germánského období. Okraje tohoto sídelního areálu na jihovýchodě se podařilo zjistit na pravém břehu Marchanického potoka. Našly se tu při povrchových sběrech střepy nejen keltské, ale i germánské keramiky. Další úlomky se našly v roce 1989 naproti koupališti v Marchanicích. Významné naleziště nejen sledovaného období, ale i dalších etap dějin (zejména pravěku), představovala také bývalá Markova cihelna, která stála v ulicích Na Vyhlídce a Hybešova.

                                                                    image008.jpg

image010.jpg

Také západní okraj Vyškova byl intenzivně osídlen ve sledované době. Když se v roce 1994 stavěl plynovod z Brna do Vyškova odhalilo se v poli za nemocnicí osm sídlištních objektů ze staršího keltského (mj. hrnčířská pec) a germánského věku (sídlištní jáma a chata). Germánskou chatu na Letním poli se podařilo prozkoumat jen ze třetiny. Kromě keramiky a zvířecích kostí se z jednoho ze stavení podařilo vědcům vynést na světlo také železné kopí. Na tuto osadu navazuje dnes nemocnicí zastavěné území, které se místopisně nazývá „Propastě“. Už roku 1947 při kopání základů pro budoucí nemocnici, objevil amatérský archeolog Gabriel Křivánek vedle germánské keramiky také keltskou sídlištní jámu a zbytky pece. Další chata byla rozrušena v roce 1988 výkopem kanalizace v areálu nemocnice.

Směrem na Drnovice došlo v roce 1994 v poloze „U Propasti“ k dalším objevům během kopání zmíněného brněnsko-vyškovského plynovodu. Čtyři zahloubené chaty tu obsahovaly nejen keramické střepy, ale i železný klíč, který tu naposledy upustil keltský člověk. Sídliště je rozsáhlé a dobře prozkoumané, táhne se až k zemědělskému družstvu v Drnovicích. Asi půl kilometru západně od této vesnice se nacházelo také pohřebiště. Stejné území obsadili po Keltech také Germáni. Po nich tu zejména zůstala zahloubená chata s chlebovou pecí ze 3.století, ve které byla pohozena lidská kostra.

image012.jpg

     image014.jpgimage016.jpgimage017.jpg

„U Propasti“: Nahoře keltská keramika a železný klíč. Dole nálezy z germánské doby (2. a 3.století): keramické nádoby a poutko z nich ve tvaru kachny.

Na Nouzce je dokázána přítomnost Keltů v místech, kde nyní stojí budova RAMI. Při její výstavbě byla v zemi odhalena zásobní jáma s keramikou, zvířecími kostmi a tkalcovským závažím uvnitř. Místo ukrývalo také sídlištní jámu z germánských časů. Na Cukrovarské ulici došlo k dalšímu keltskému nálezu, když se stavěla hřbitovní zeď u kostela Panny Marie. Asi kilometr odsud byl v Brňanech další sídelní areál z laténské doby. Šlo o dvě zahloubené chaty, vykopané v roce 2002.

image019.jpg

Výstavba silnice D1 vůbec přinesla v této oblasti další výsledky. V poloze „Manské“ v Křečkovicích se v roce 1990 našlo celkem sedm sídlištních staveb z pozdního laténu, z toho čtyři zahloubené chaty. V jedné ležely úlomky germánské nádoby. K nejlépe prozkoumaným kelto-germánským sídlištím ve Vyškově však patří oblast „Ostrovy“ v blízkosti Rostěnic. Už v roce 1983 se tu kromě tradičních nálezů keramiky a zvířecích kostí podařilo ze zahloubené keltské chaty vyzvednout také železnou skobu, střepy dvou skleněných náramků, ale i část lidské čelisti. Při stavbě dálnice o sedm let později tu archeologové odkryli další chaty s bohatou výbavou, mj. zlomky železných nožů a spony. Germáni tady po sobě zanechali velké množství zahloubených chat, pece, obilnice a další hospodářské stavby. Ve velkém zde provozovali výrobu železa.

Dokončím tento velmi stručný přehled ještě zmínkou o možné osadě Keltů u Hamilton, kde se v polích našla užitková keramika a hliněný přeslen.

                         image021.jpg image023.jpg

Odkazy a zdroje:

http://vyskovsky.denik.cz/serialy/mladsi-pravek-stari-keltove-germani-a-slovane.html

https://is.muni.cz/th/362018/ff_b/

http://is.muni.cz/th/215438/ff_b_b1/AEbakalarka_3.0.pdf

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář