Jdi na obsah Jdi na menu

Budonice

11. 6. 2009

Myslím, že asi jenom mizivé procento lidí z Drnovic (a možná i z Vyškova) nezná to zvláštně vymícené místo v travnatém údolí obklopeném šumícími lesnatými stráněmi. Už od neznámých dob se tomuhle místu říká „Budonice“ nebo „Na Budonicích“. Jeho součástí je dříve neustále vlhká půda, která dnes patří mezi tři významné krajinné prvky Drnovic a pro kterou se pořád používá vedle oficiálního názvu „Drnovické louky“ také lidovější „Budonická louka“. Po nespočet generací se slovo „Budonice“ předávalo od úst k ústům jako upomínka na středověkou vesnici, která měla v těchto místech stát. Nikde se ale dosud nenašly žádné psané zdroje, které by se zmínily o založení, trvání nebo zániku Budonic. Pověst o jejich existenci je ale až dodnes (anebo donedávna byla) živá i v okolních vesnicích. Když se někomu v Opatovicích nechtělo odpovídat na zvědavou otázku kam jde, tak kousavě odbýval větou: „Jdu k rechtorovi (tj. řídícímu učiteli) do Budonic!“. Anebo v Dědicích se posměšně říkalo o lenochovi bez budoucnosti, že „bode rechtorem v Budonicích“.

Obrazek

První kdo se o potvrzení existence zaniklé osady pokusil byl na konci 19.století zvěrolékař Florian Koudelka. Ve Vyškovských novinách mu 21.dubna 1899 otiskli článek s názvem Paběrky z minulosti našeho kraje, kde se také snažil vysvětlit původ jména Budonic: „Neznáme doposud historických zpráv, kým aneb kdy tato osada byla založena. Víme však, že nejstarší osady na Moravě jsou ty, které mají jména otecká, tak zvaná patronymická. O původu jmen osad našich dlouho zkoumal zasloužilý náš archivář zemský Vincenc Brandl. O jménech oteckých sděluje, že když naši pradávní předkové na orné půdě se usazovali, jmenováno sedlisko podle otce rodu, který se tam osadil. Jméno Budonice pochází zajisté od staročeského osobního jména a připomíná nám Budiše, Budivoje, Budislavu, Budsku a p.“ Kromě několika zvířecích kostí a střepin z hliněných nádob především z vedlejšího kamenolomu (dnes už opuštěného) však pan Koudelka nenašel nic co by vypovídalo o hmatatelném životě tajemné vesničky. Svoje povídání ale ukončil prorockou větou: „Lze však očekávati, že se v těchto místech ještě více starožitností objeví.“ 

Obrazek

V současnosti už díky pokročilé archeologii (tj. vědnímu oboru, přímo určenému k odkrývání dávných sídel) víme mnohem víc. Víme, že v prostoru Budonické louky žili lidé už v mladší době kamenné a že v okolních vrších nad Budonicemi se dokonce našly stopy po hustém osídlení ze starší doby železné (včetně rozsáhlé vesnice). Nálezy středověké linkované keramiky určily polohu budonické vesnice k soutoku tří potoků, vyvěrajících u kopce zvaného Gandery. Šlo zřejmě o malou vísku s ornou půdou na okolních svazích. „Podle počtu dochovaných lánových parcel a jejich průběhu dá se soudit, že ves měla jen šest usedlostí,“ píše ve své práci Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin slavný rodák z Podomí, prof. Ervín Černý-Křetínský. Tento uznávaný titán v objevování zmizelých vesnic na Drahanské vrchovině, provedl v Budonicích historicko-geografický průzkum už v 50.letech. Během rozorávání půdy v oblasti Budonické louky na zemědělsky užitkovou půdu v roce 1989 došlo k získání největšího množství nálezů a tak prof. Křetínský o tři roky později (v prvním vydání své knihy) mohl shrnout celou věc okolo vsi Budonice takto: „Patrně pro její nepatrnost a brzký zánik není uváděna v rámci osad račického panství. Není uvedena v prvním výčtu dědicko-račických osad z roku 1488 (resp. 1466), a proto před tímto datem musela být již déle pustá. Závěrem lze říci, že areál středověkých Budonic byl od pradávna střídavě osídlován. Do poslední středověké osídlovací fáze by mohl vrhnout více světla archeologický výzkum.“ 

 

Náhledy fotografií ze složky Budonice

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář