Jdi na obsah Jdi na menu

Pustiměřský hrad

27. 6. 2009

Na známém velkomoravském hradišti u Zelené Hory kdysi stával šlechtický hrad ve středověku mocného pustiměřského okrsku, pod který spadala i tehdejší vesnička Vyškov. Dodnes se přesně neví, kdo tuto mohutnou stavbu nechal vybudovat a dokonce ani kdy se to stalo. Vůbec prvně o něm mluví zakládací listina, která se hlásila svým stářím do roku 1046, kdy došlo k založení kapituly ve Staré Boleslavy. Vědeckým výzkumem se ale zjistilo, že jde o padělek, pocházející až z 12.století. Pustiměřský hrad je ale v písemnosti zmiňován mezi osmi dalšími moravskými, které z rozhodnutí knížete Břetislava věnovaly zmíněnému kostelu majetkový dar – jmenovitě každoroční odvod hřivny stříbra a dvou volů. Z dalšího mlčení psaných zdrojů je jasné, že postupně začal význam pustiměřského hradského panství upadat až dokud ho ve 13.století neodkoupilo olomoucké biskupství, tehdejší rozhodující orgán na Moravě.

Hradištní, raně středověká stavba, byla přetvořena na kamenný biskupský hrad a v roce 1277 se z listin vynořuje také jméno majitelů. Veliký organizátor té doby a rádce českých králů, biskup Bruno ze Šaumburku (Bruno von Schauenburg, původem z německého Saska) toho roku zvolil svého zástupce ("leníka") Theodoricha Stangeho za správce a ochránce Pustiměřského hradu. Stalo se to v souladu s Brunovým zaváděním německých právních předpisů, které uspořádaly nakládání s majetkem moravského biskupství, sídlícího v Olomouci. Lenní zřízení tak přikazovalo biskupovu poddanému výměnou za věnované pozemky a pravomoci, mít na starost mimo jiné i fungování a bezpečnost svěřených hradů. Svému šlechtickému vazalovi Stangemu to ostatně Bruno připomněl: „Věděti jest, že jsme osadu Brňany dali tobě a tvým nástupcům takovým právem, jež se lidovým jazykem zove Borglen, dle něhož musíš osobně sídliti na našem hradě Pustiměři.“ Poslední čtyři slova jsou v následujících biskupských listinách uváděna skoro pravidelně a působí dojmem jakési neoficiální poznávací značky.

Pustiměřské léno se postupem času rozšířilo na několik uchazečů, kteří se o toto právo museli dělit stejně jako na jiných hradech té doby. Tak roku 1280 věnoval biskup Bruno statky za lenní povinnosti Konrádu z Jarohněvic, roku 1299 a 1300 jsou uváděni jako svědkové na biskupských smluvních listinách leníci Dětřich (Theodorich) a Arnold z Pustiměře, roku 1318 jsou zmíněni „kasteláni“ Václav a Budislav a o deset let později Štěpán a Dětřich.

Olomoucký biskup Konrád II. nechal v roce 1322 postavit na Pustiměřském hradě kapli. Financoval ji z pozemků, které zakoupil ve Chvalkovicích od svého leníka Buška a jmenoval jejím správcem jakéhosi kněze Petra: „U kaple, kterou jsme na našem biskupském hradě Pustiměři dali postavit a zřídit,…, investovali jsme prstenem biskupským kněze Petra a ustanovili jej ředitelem kaple, přejíce si, aby sám i jeho nástupcové zde sídlili a byli povinni třikrát až čtyřikrát týdně v kapli čísti mši.“

Další osudy Pustiměřského hradu už z následujících zápisů nevyčteme, protože jiné už prostě neexistují. Jeho věhlas asi začal vadnout se založením pustiměřského kláštera v roce 1340. Život pak jednoznačně ukončila stavba nového biskupského hradu u vsi Melice, přebírajícího nejen jeho roli, ale i část stavebního materiálu. Dr. Jan Zháněl, který ve 30.letech vedl archeologický výzkum na hradě nedaleko Drysic, ve své shrnující práci Biskupský hrad Melice zdůvodňuje opuštění a rozebrání Pustiměřského hradu: „Nejlepší vysvětlení bychom našli ve změně životního stylu, k níž dochází v době Karla IV. Staré hrady skýtaly poměrně málo osobního pohodlí jejich majitelům. V době Karlově vyžadovali feudálové na svém sídle více pohodlného soukromí, jež vyhovovalo jejich intimnímu způsobu života. Tomu odpovídal hrad nového typu s nádvořím uzavřeným průčelím paláce, oddělujícím tak život v paláci od života na ostatním hradě. Starý pustiměřský hrad této představě odporoval, protože jeho vojenský účel převažoval nad obytným. Byla to raně středověká pevnost. Zámožný biskup Jan VII. měl k vybudování pohodlnějšího a moderního nového hradu dostatek finančních možností.“

Obrazek

Donedávna se ani nevědělo, kde vlastně Pustiměřský hrad vůbec stával. Zjistil to až průzkum Archeologického ústavu v Brně v letech 1963-64, vedený odborníkem na slovanskou dobu Dr. Čeňkem Staňou, který se zaměřil na raně středověké hradiště u Zelené Hory, nazývané jednoduše „Hradisko“. Pomineme-li stěžejní výsledky v podobě poznání úctyhodného historického života tohoto trojúhelníkového opevnění, potvrdily se domněnky, že Pustiměřský hrad stával právě tady. V areálu se našly stopy po hlavní kruhové věži, podle zděných pozůstatků asi pětimetrového průměru. A další známky středověkého hradu, využívajícího valů a příkopů dávného hradiště pro svůj účel. Objevena byla také podlaha z malty, která zřejmě nesla místnost zmiňované kaple, postavené biskupem Konrádem ve 14.století.

Dnes skoro neviditelné ostatky Pustiměřského hradu už jen spokojeně zarůstají trávou a stromy.

Související odkazy:

http://www.hrady.cz/index.php?OID=672&PARAM=2

http://www.castles.cz/hrad-pustimer/galerie-obrazky.html

 

Náhledy fotografií ze složky Pustiměřský hrad

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář