Jdi na obsah Jdi na menu

Melice

27. 6. 2009

Nedaleko současných Drysic odpočívá v objetí hustého lesa rozsáhlá zřícenina středověkého hradu Melice. Pokyn k zahájení jeho výstavby dal za dávných časů zřejmě olomoucký biskup Jan VII. Volek zároveň se stavbou benediktýnského kláštera v Pustiměři.

V první písmem zaznamenané zprávě o hradu - ze 17.července 1339 - čteme, že tady biskup nakupoval pozemky od Gertrúdy z Kurovic za svědecké přítomnosti svých přímých zástupců (leníků/manů) Konráda a Přeška a melického purkrabího (kastelána) Beneše. Podle dobového zápisu je vidět, že obchod probíhal na částečně rozestavěném hradu, který ale už přesto byl organizován - měl svého správce (purkrabího) a leníky (nebo jinak také „many“, což byla funkce zodpovídající za kastelána). Další listina z roku 1349 pak podrobněji vysvětluje, že leník Přešek dostal už dřív dva lány pozemků za ochranu melického hradu. Ve stejném roce se už z Melic vykonávala biskupská soudní pravomoc, ale ani teď ještě samotný hrad dokončený nebyl. Víme také o aféře, spojené s Melicemi, o kterou se postaral jistý leník Otanko, kterého v Kroměříži soudili za několik trestných činů. Byl obviněn nejen z okrádání kostela, přepadení židovských obchodníků a žhářství, ale i z toho, že pod hradem zabil dva many a šest jich zranil. Proces v této věci skončil roku 1357, ale podle záznamů kroměřížského lenního soudu se událost odehrála v éře Jana VII., který zemřel o šest let dřív.

Na práci zahájenou svým předchůdcem navázal nový olomoucký biskup Jan VIII. Očko z Vlašimi a hrad Melice za své vlády dostavěl. I když se v prostorech hradu našel v 19.století jeho kamenný erb, nic nenasvědčuje tomu, že by Melice vůbec někdy navštívil. Roku 1363 se dovídáme o duchovním Petrovi, který je v dobové písemnosti označen za bývalého kaplana na Melicích. Z toho je zřejmé, že hradní kaple už před tímto datem stála. Biskup Jan IX. ze Středy se na Melicích usadil roku 1365, když po zvolení olomouckým biskupem prováděl kontrolu spravování své diecéze. Později tady od roku 1376 bydlel pravidelně každý rok, což je důkazem toho, že za jeho panování už vykonával dostavěný hrad všechny své funkce naplno. Svého času tu pobýval i jeho nástupce Petr III. Jelito.

 

Na konci 14.století se mocné olomoucké arcibiskupství dostalo do vážné finanční krize, kterou odstartovaly válečné střety mezi knížecími správci Moravy Joštem a Prokopem. Kvůli dluhům se tak roku 1388 dostal hrad Melice prostřednictvím biskupa Mikuláše, společně s dalšími pozemky, do zástavy právě markraběti Joštovi. Dlouho ale netrvalo a uherský král Zikmund se postaral o to, aby byl tento dluh vyrovnán. Biskup Mikuláš tak už v roce 1393 mohl znovu svobodně rozhodovat o dělbě lén na melickém hradě a všech dalších záležitostech.

 

V neklidné době blížící se husitské bouře se začala na Melicích posilovat hlavně jeho vojenská obranyschopnost, což není u biskupského (duchovního) hradu obvyklé. Roku 1389 na něm nacházíme už pět hradních leníků, kteří měli povinnost nejenom na něm přímo bydlet, ale hlavně se starat o jeho bojovou obranyschopnost. Biskup Mikuláš 8.prosince 1396 nařizuje novému hradnímu purkrabímu rytíři Janu Steppkovi udržovat na Melicích mimo jiné i osazenstvo vojenského charakteru (holomky a strážné). V roce 1405 už hrad využíval služeb rychlých poslů/běžců, kteří byli obvykle v pohotovosti připraveni v útrobách vojensky důležitějších hradů.

 

Mělo to určitě svoje opodstatnění, protože ani počátkem 15.století neutichaly prudké boje markrabat Moravy. Mnohá území byla přitom pustošena a ničeny byly i biskupské majetky. Tak byla ekonomika olomouckého biskupství oslabována katastrofickým tempem a Jan X. Mráz i další biskup v pořadí Lacek z Kravař museli znovu zastavovat, prodávat a zadlužovat statky své diecéze, což se týkalo i hradu Melice. Pro něho samotného ale mělo to nejhorší teprve přijít.

V očích husitské revolty představovala Morava - převážně německé a katolické území - velkého nepřítele a navíc k nejzarytějším odpůrcům kalichu nepatřil nikdo jiný než nejvyšší muž olomouckého biskupství, Jan Železný. Na jeho majetek a vojáky si husité brousili své kopí a cepy s neskrývaným odhodláním. A právě během éry tohoto biskupa lehly Melice popelem.

Kdy se to přesně stalo, se neví, ale je možné, že kališníci určitou dobu hrad využívali jako svého opěrného bodu. Svědčí o tom dopis městské rady Olomouce, určený správci Moravy vévodovi Albrechtu Rakouskému z února 1425, ve kterém se žádá o vojenskou posilu před husitským útokem. Ke konci dopisu si Olomoučtí zoufají, že od vévody nedostali odpověď na předchozí volání o pomoc, protože jejich jízdní posel byl při zpáteční cestě z Vídně „zajat na Melicích“. Není ale jasné, jestli husité drželi hrad ještě tohoto roku a jestli ho při dobývání zbořili. Vyškovskem totiž vítězně prošli už v létě 1423 a jen rok nato už kolem Melic možná táhli i vojáci druhé strany - během Albrechtovy výpravy na Moravu. Jediné co víme určitě je, že hrad Melice prošel krutou zkázou za husitských válek – a to dost nekompromisním způsobem.

Biskup Pavel z Miličína v listině ze 13.června 1448 popisuje škody na svém majetku: „…Hrad Melice, jako statek církevní a světský, byl sveřepými nepřáteli rozbořen, rozvalen a se zemí srovnán, jak hromada kamení narovnaných na zemi… kaple hrůzostrašným způsobem zničena… a spálena.“

Od té doby se už o hradu Melice mluví jedině jako o opuštěném. Například v písemnosti z roku 1465, kdy biskup Tas Černohorský z Boskovic nařídil soupis majetku své diecéze, se zmiňuje městečko Pustiměř, ke kterému patří také pozemky „pod bývalým hradem Melicemi“. Už nikdy nebyl obnoven. Stejně jako on sám kdysi nahradil význam Pustiměřského hradu, tak i Melice byly vystřídány na výsluní slávy olomouckého biskupství novým hradem, postaveným ve Vyškově (což je po přestavbě dnešní zámek vyškovského muzea).

Obrazek 

V dalších generacích se rozvaliny potupeného hradu pomalu ztrácely z povědomí lidí, až je nakonec pohltila půda a větve stromů mlčenlivého lesa.

Prvním, kdo ho ze zdánlivě věčného spánku probudil, se stal na konci 19.století třiatřicetiletý kněz František Vaculík. Před ním to byly nikým a ničím nezjistitelné, náhodné objevy neznámých nálezců, kteří se pochopitelně se svou „kořistí“ jen málokdy rozdělili s veřejností.

Vyškovské noviny se ale v roce 1892 zmínily o místní Krajinské národopisné výstavce starožitností, na které se mezi exponáty objevil také „klíč z bývalého proslulého hradu Melic u Pustiměře“ a „husitský meč, označený letopočtem 1414, nalezený v rozvalinách bývalého hradu Melic“.

 Obrazek

                               img.jpg                                     Jeden z mnoha glazurovaných kachlů a rekonstrukce kamen z biskupské komnaty.

Drysický farář se tedy roku 1898 pustil se svým malým týmem nadšenců do svého „archeologického“ pokusu, který mu ale nakonec přinesl hořké zklamání. Našel sice několik železných předmětů (klíče, podkovy, bodák, kouli s háčkem, ostruhu), shromáždil také množství archivního materiálu, ale veškeré jeho výpisky a dokumenty v jeho bytě nakonec shořely v ohni z nešťastně převržené svíce. Zvlášť ubíjející ztráta se týkala nejcennějšího nálezu - kamenného erbu se dvěma hlavami supů, který patřil Janu Očkovi z Vlašimi, už zmiňovanému olomouckému biskupovi v letech 1351-1364. Po této zdrcující události se pan Vaculík už nechtěl z pochopitelných důvodů dál znovu pouštět do stejných složitých výzkumů, ale navzdory tomu pomáhal dalším vyšetřovatelům, kteří toho s novou silou byli schopní.

 

Obrazek

V roce 1937 nalezený erb z pískovcového kamene se stupňovým dělením. Není známé, jakému šlechtickému rodu znak patří, ani jakou má souvislost s Melicemi.

Se skupinou svých studentů začal v roce 1931 nové archeologické výzkumy na mrtvém hradě profesor vyškovského gymnázia Vojtěch Procházka. Kopání pod dohledem Státního památkového úřadu v Brně se protáhlo na řadu let a když v roce 1935 musel Procházka svoje místo z rodinných důvodů předat, hned ho nahradil vyškovský lékař dr. Jan Zháněl, dosavadní „neoficiální“ finančník celého projektu. Ten v důkladných výkopových pracích pokračoval další tři roky až dokud ho nezastavila válka. Do kritického roku 1938 se ale Zhánělovu týmu podařilo odhalit značný prostor předhradí a jádra hradu, včetně kaple ze 14.století.

Obrazek

Zarážející objev: Archeologický tým ze 30.let během výkopových prací našel neporušené vejce. Dr. Zháněl v roce 1967 komentuje: "Pokládalo se za doklad zvláštní opatrnosti při výkopu, že nalezené vejce nebylo rozbito. Je zcela vysušeno, nepatrné váhy. Ale vskutku spolupůsobila zde i náhoda, že vejce nebylo rozdrceno již při boření hradu."

Když se teď na chvíli nebudeme soustředit na středověkou podstatu samotného hradu, během průzkumu se podařilo Zhánělovým lidem zjistit, že se toto okázalé sídlo nestavělo jen tak na obyčejném místě. Jak z vnitřních prostorů hradu, tak i z předhradí se vykopalo množství pravěkých i časově pozdějších lidských výrobků. Bronzová jehlice a keramika z pravěku, nálezy z před-keltské doby halštatské a z věku přemyslovského českého státu. Takové nálezy sice zatím nebyly zveřejněny všechny, ale potvrzují už hodně dávné osídlení tohoto impozantního kopce. Biskupský hrad Melice tedy stojí na půdě dávného hradiska (podobně jako je tomu se středověkými hrady v Pustiměři a Lulči).

 

K největším ostatkům z doby života Melic se mezi různými architektonickými částmi upřednostňují neznámý kamenný erb a gotické kachle se sklovitým povlakem - glazurou - zejména ze skvostných kamen, které snad vyhřívaly komnatu samotného biskupa. Odborník na heraldiku Pavel Michna je zařadil podle výzdoby do časů vlády olomouckého biskupa Václava Králíka z Buřenic, tj. do let 1413-16.

 

Obrazek

Zbytky gotického písma na omítce (nahoře) a úlomky skla (dole), malovaného neprůhledným černým smaltem napáleným na sklo v ohni. Vše pochází z nejokázalejší místnosti, která na Melicích byla - z kaple.

Obrazek

Vedle určení jednotlivých místností, které se podařilo odkrýt a zjištění jejich funkcí, potvrdil archeologický průzkum na Melicích, že hrad pravděpodobně nepatřil k dobovým věžovitým stavbám vojenského typu.

Související odkazy:

http://www.hrady.cz/index.php?OID=777&PARAM=2

http://www.castles.cz/hrad-melice/galerie-obrazky.html

http://zelena-hora.webz.cz/zhturistika.html

http://vyskovsky.denik.cz/serialy/luxusni-hrad-melice-srovnali-se-zemi-husite.html

 

Náhledy fotografií ze složky Hrad Melice

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář