Jdi na obsah Jdi na menu

Černov

1. 7. 2009

Nedozírný oceán let nás dělí od věku, kdy se po moravské půdě potuloval podivně mluvící lid, kterému všeobecně říkáme Keltové nebo Galové. Mimo jiné tady po nich zůstala opevněná hradiště - životní prostory pro bezpečný vývoj rodů nebo i celých kmenů. Vyškovský okres má tu čest pyšnit se nejstarším sídelním opevněním na celé Moravě, které tady po keltských lidech zůstalo. Je ukryté uprostřed klidných lesů nedaleko dědiny Ježkovice a říká se mu „Černov“ (kdysi také „Na Hradech“).
 
Poprvé se na toto kouzelné místo „průzkumnickým“ okem podíval brněnský rodák Florian Koudelka, působící v letech 1888-1921 jako okresní zvěrolékař ve Vyškově. Coby laik dokázal popsat a shromažďovat povrchové nálezy nejen z tohoto, ale i z dalších hradišť vyškovského okresu. Po čtyřech letech se na Černov zaměřil o něco zkušenější dobový archeolog Jan Knies, který své poznatky roku 1894 zapsal podrobněji. Uvedl ale, že tady nenašel žádné zlomky nádob nebo jiné drobnosti a zařadil dvouhektarovou pevnost do slovanské éry.
 
Za dva roky nato začlenil černovskou plošinu nazvanou „Na starých zámcích“ do svého soupisu „Pravěká hradiska na Moravě“ významný moravský archeolog Inocenc Ladislav Červinka. Zmínil se v něm, že první val hradiště se skládá „výhradně z větších kamenů na sebe složených“ a že nádvoří mu vydalo jenom zlomky z nádob, vyrobených na hrnčířském kruhu. Poté, co opevnění v roce 1907 ještě ohledal lulečský sběratel Vavřinec Travěnec, rozhodl se pan Červinka k důkladnějšímu průzkumu. Stalo se to v roce 1930, kdy se po dlouhé době (a po rozšíření svých zkušeností) objevila jeho další zpráva o Černově v Časopise Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci pod názvem „Zapomenuté hrady a tvrze moravské“. Prozradil, že tu lidé mezitím objevili ostruhy, nože, železné meče a údajně během zalesňovaní kopce i půlmetrový bronzový meč. Ten byl odevzdán tehdejšímu majiteli velkostatku Račice rytíři Pavlu z Schoellerů. Červinka zároveň opravil svůj dřívější názor o pravěkém původu hradiště a datoval ho do středověkého období. Dále poukázal na hromady kamení a cihel, na zajímavost opevnění a uzavřel, že historicky se o Černově vůbec nic neví. 
 
V souvislosti s rozsáhlým výkopem keltského oppida (sídliště) „Staré Hradisko“ u Protivanova (jen 22 kilometrů od Černova) v letech 1934-37 uskutečnil Josef Skutil zároveň sondážní zjišťovací ohledání ježkovického opevnění. Přitom zde získal materiál jak z keltské laténské, tak i ze slovanské hradištní doby a připojil se k teorii, že opevnění pochází právě ze slovanských časů. Po druhé světové válce se chtěl dozvědět něco víc o Černovu také profesor Masarykovy univerzity v Brně Emanuel Šimek, který stál za uskutečněním projektu zaměřeného na všeobecný průzkum moravských hradišť. Drobné terénní sondáže, které na Černově provedl se svými studenty v letech 1950-53 přinesly ve výsledku nálezy z pozdní doby laténské (asi 120-30 př.n.l.). Na tomto základě proto pan Šimek označil hradiště za oppidum, tedy keltské opevněné centrum městského typu.
 
Systematický archeologický výzkum, který v 80.letech vedl Miloš Čižmář však přinesl konečnou revizi. Předcházel jí v roce 1987 amatérský objev „pokladu“ železných pracovních předmětů pomocí detektoru kovů. Zrezavělé zbytky seker, radlic, klíčů, nožů atd. se paradoxně staly nejhodnotnějším nálezem, protože se zjistilo, že s nimi lidé zacházeli už v raně laténském období (420-385 př.n.l.). Následoval proto zjišťovací výzkum Archeologického ústavu v Brně. Mezi lety 1989-90 se tak jednoznačně potvrdilo, že Černov je jediným známým a ověřeným místem tohoto druhu na Moravě z přelomu 5. a 4.století př.n.l. Nešlo tedy o oppidum, ale dokonce o ještě starší opevnění, kdy Keltové na Moravu teprve přicházeli.
 
 

img_0002.jpg

Bronzové rolničky a opasková kování slovanských osadníků z 8.století, nalezené detektorem kovů.
 
 

image002.jpg

Železné nástroje keltských obyvatel hradiště.
 
Poslední výzkum kromě poznatků o charakteru opevnění zjistil také násilný zánik keltského osídlení. Podle odborníků k tomu došlo během napadení hradiště jinými keltskými dobyvateli, kteří byli součástí nové přistěhovalecké vlny, osídlující Moravu. Slovanské nálezy na místě ale svědčí o tom, že ani po vypálení se Černov nestal trvale opuštěným. V 8.-9.století se zde usadili naši předkové, kteří využili tyto dobře chráněné prostory ve svůj prospěch.
 
 

typ-altkonig-preist2.jpg

typ-altkonig-preist3.jpg

Tak mělo podle názoru specialistů vypadat opevnění hradiště „Černov“, jehož původní keltský název neznáme.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář